DaMil na cestách a necestách

Původně se i na Kolštejnsku dřevo z hor klasicky splavovalo. Dosud lze v terénu spatřit zbytky několika nadržovacích přehrad k vylepšování průtoku vody při plavení, tzv. klauz.

K pokrytí zvýšených potřeb dopravy vytěženého dříví a jako reakce na nutnost rychlého odtěžení rozsáhlých polomů, které zasáhly i polesí na Kolštejnsku a Losinsku v posledních desetiletích 19.století, byly v povodí dnešní Branné postaveny dvě lesní železnice, a to v údolích pramenného toku Branné (často nazývané ne zcela správně Klepáčským potokem) a Hučavy. Obě dráhy měly rozchod 700 mm. Tratě byly budovány se spádem k překladištím u normálně rozchodné železnice, což umožňovalo gravitační pohyb směrem dolů, zatímco do svahu byl využíván pohon čtyřnohý - vozíky táhl kůň, který se pohyboval středem tratě. Hlavní tratě byly postaveny jako stabilní na tenkém štěrkovém loži. Traťový svršek se sestával z lehkých kolejnic délky 5-6 m upevněných na tenkých, zpravidla modřínových pražcích.

Přestože parametry trati by umožňovaly lehký parní provoz, nebezpečí vzniku požárů vyloučilo použití lokomotiv a pro pohon vozíků vzhůru byla zavedena "animální trakce". Údajně zde byla zkoušena i elektrická (patrně důlní) akumulátorová lokomotiva, ta se však horském terénu neosvědčila. Jako vozový park byly používány různé typy vozíků od firmy Dolberg, tedy stejné jako na jiných lokalitách Jesenicka. Pro jízdy dolů bylo spřáhnuto vždy několik naložených vozíků (většinou klanicových dvoukolí svázaných kmeny), z nichž každý měl svého brzdaře. Ten na prvním voze dával ostatním pokyny signály; vyžadovalo to dokonalou souhru.

Na obou úzkorozchodkách bylo vybudováno 21 km tratí, dalších 9 km projektovaných tras bylo připraveno ve fázi zemního tělesa. Na trati od Banjaluky byly navrženy dvě nové odbočky, jedna by vedla zpět souběžně s hlavní tratí a posléze původní odbočkou do vyšších poloh Černavy. Druhá odbočka byla plánována na opačnou stranu směrem k jihu na Volskou louku, kde se drážka měla spojit s prtodloužením trati vycházející s Františkovské dráhy. Části těchto zamýšlených úseků snad mohly být využity dočasně před I. světovou válkou, není vyloučeno, že zde byly přechodně namontovány přenosné drážky typu Doberg. Doklady o tom však chybí.

Trať Banjaluka (údolím pramenného toku Branné)

U hájovny zvané Banjaluka (630m) je stále patrná 83m dlouhá překládková rampa, odkud vycházela proti proudu Branné (Klepáčského potoka) úzkorozchodná dráha k Hrázové boudě (Dammbaude, "Dembauda", 840m - v místě soutoku pramenných potoků Branné pod Keprníkem). Spojení s veřejnou železnící zajišťovala normálně rozchodná vlečka o délce 420 m. Výstavba proběhla roku 1889 (nápis v opěrné zdi snesené vlečky asi 50 m za mostem), provoz začal o rok později. Neobvyklý název hájovny pochází z doby, kdy zde byli ubytováni dělníci z Jugoslávie. Trať vedla souběžně s říčkou, minula mlýn "Čerťák" a myslivnu Splav. Než se železnice vnořila do lesnatého údolí pramenné části Branné, nadešla loukami ještě několik stavení - i tady můžeme nalézt hájovnu, původně zvanou Kalinova, nyní U Chromka. Poté se nad drážkou zavřou hluboké lesy. Podobně jako u sesterské úzkokolejky z Františkova i na této trati pod Keprníkem se uplatnila úvrať. Ta začínala v km 3.4, kdy drážka velkým obloukem - dnes už nezachovaným - měnila směr, přecházela říčku a stoupala do jižního svahu Černavy. Ve svahu se dráha větvila, neboť trať v úvrati nebyla kuse ukončena, ale pokračovala jako vedlejší pod Černavu (končila zhruba 70 výškových metrů pod úrovní studánky zvané Dobrá voda), zatímco hlavní trať odbočovala a směřovala ve stráni nad potokem k Hrázové boudě. Z té dodnes zůstaly jen základy a dráha tady byla ve svém km 5,8 ukončena skladištěm dřeva. Původně to takto nemělo být natrvalo, neboť byl již připraven terén pro další pokračování (blíže v následující kapitole), bohužel nakonec nerealizované. Dnešní hráz, která dala zaniklému stavení název navazuje na starší vodní díla, vzniklá ještě v dobách, kdy se na Branné plavilo dříví.

Vlevo schematická mapka trati údolím Branné, nahoře dochovaný kamenný můstek úzkorozchodné drážky.