Jdi na obsah Jdi na menu
 


O původu názvu Jeseníky

10. 10. 2016

Intermezzo o původu jména Jeseníky

Aneb Fraxinus excelsior v roli historické ikony

 

Jeseníky jsou obvykle používaným názvem pro celou oblast Východních Sudet. Jde o označení polohově totožné s podobným pojmem Jesenicko, které je ovšem (na rozdíl od prvého) oficiálním pojmenováním geomorfologického celku, zahrnujícího krom Hrubého a Nízkého Jeseníku i Králický Sněžník, Rychlebské hory, Hanušovickou a Zábřežskou vrchovinu. Samotný pojem Jeseníky je ovšem obecně chápán spíše jen ve spojení s přídavnými jmény Hrubý a Nízký.

O původu tohoto názvu bylo vysloveno několik více či méně věrohodných teorií, od zcela pohádkových až po ty nacionalisticky podbarvené. Nejpravděpodobnější z verzí (dle mínění historiků a jazykovědců) vypadá jistě na první pohled poněkud divoce. Ale jen na první pohled.

Blízko dnešního Vrbna pod Pradědem zaniklo společně s hradem Fürstenwalde (tj.“hrad v knížecím lese“) městečko Gesenke. O tom se roku 1348 výslovně uvádí, že „leží v údolí zvaném Gesenke“. Na počátku 16.století se pro takové místo užívalo latinské pojmenování „demersorium“ (sníženina, údolí), jež bylo pokládáno za překlad německého slova Gesenke (ve významu sníženina; německy „senken“ znamená klesnout, snížit). Poprvé jím označil B.Stenus (1512) průsmyk vedoucí ze Slezska na Moravu. V tomtéž významu se termín objevuje i v listině z roku 1516.

Jako horopisného označení poprvé Gesenke použil Henel z Hennensfeldu roku 1613 ve spise Silesiographia. Jméno Gesenck je napsáno i na Komenského mapě Moravy z roku 1627. Ve vydání této mapy Joštem Hondtem mladším před rokem 1631 pak poprvé čteme název Jeseník.

Populární výklad jména Jeseníky ve významu „jesenné hory“ ("hory, porostlé jasany“), je považován za problematický v tom, že dnes již nelze ani s určitou mírou pravděpodobnosti zjistit, zda ono „Gesenke“ je jen poněmčená podoba domácího jména „Jeseníky“ (podobně jak tomu zcela jistě bylo v případě Jablonce nad Nisou‑Gablonz) anebo zda německé jméno s významem „sníženina“ (ať už pro městečko v údolí či později sedlo napříč hřebeny hor) je původní, z nějž se to české vyvinulo jen fonetickou podobností. Přesto však jazykovědci k určitým závěrům docházejí. Za nejschůdnější bývá považována tato varianta [1]:

Údolí, kde bylo později zaniklé městečko Gesenke (to znamená někde na křížení tří údolí tří Opav) se zřejmě jmenovalo podle typického jasanového porostu Jeseník. Toto jméno bylo v poněmčené podobě Gesenke přeneseno na městečko (obdobně například Lipník, Svitavy, Opava…). V němčině však bylo vbrzku chápáno pod Němcům srozumitelnějším významem „sníženina, údolí“ (odtud i latinský překlad). Památkou na zaniklé městečko byl přetrvávající pomístní název Gesenk(e), který se postupně přenesl na celé údolí Opavy a nakonec na celé pohoří, přičemž se „počeštilo“ zpět na původní Jeseníky. Výsledkem by tak byl podivuhodný kruh, jehož koncový bod se v podstatě náhodou strefil do bodu počátečního. Příliš podezřelá náhoda? I takové se dějí.

Byl vysloven i názor, že německé Gesenk je vlastně skrze české Jeseník(y) historickým pokračováním řeckého názvu Askiburgion oros („jesenné hory“), který dokládá už Ptolemaiova Geografie z poloviny 2.století našeho letopočtu. Neexistují však vůbec žádné spolehlivé doklady. Jde tedy sice o jistě lákavou, ale bohužel hrubě umělou konstrukci. Ptolemaiova mapa je navíc kreslená velice schematicky a v mnoha polohopisných bodech se zjevně mýlí. Ptolemaios, ač velký a slavný geograf, sám pravděpodobně nikdy severně od Alp nebyl a veškeré jeho konstrukce jsou výsledkem zpráv ze druhé (nebo i desáté) ruky.V nejlepším případě by zde Askiburgion oros mohlo znamenat celé pohoří Vysokých Sudet (tedy od Lužických hor až po Jeseníky, možná i s Beskydy). Kdo ví…

E.Schwarz ve své knize Die Ortsnamen der Sudettenländer als Geschichtsquelle (München, 1931) vysvětluje část slova Aski- v souvislosti se starogermánským aska (Esche), jasan. Druhá část (-burgion) znamená v němčině Berg (kopec). Jméno se dá do němčiny přeložit jako Eschengebirge. Český název se vykládá od slova jesen, které se vyvíjelo v jasen a nakonec v jasan. Dříve se v nářečích také používalo označení jasanu jako jesen, jeseň, jasen či jaseň. Oba, tedy český i německý název pro jasan mají příbuzný původ v indoevropském prajazyce, v obou jazycích pak i název Jeseníků znamená stejnou věc: jasanové hory. Tento názor byl ovšem v novější době zpochybněn I.Luttererem a R.Šrámkem. Oba autoři se kloní k výše zmíněné teorii o názvu údolí u Vrbna pod Pradědem [2].

​***

Pro mnohé záhadné jméno má bezesporu řeka Desná. Navzdory českým (nacionálně podbarveným) snahám vysvětlovat původ názvu řeky (německy Tess, Tessa) slovem "děsná" (ve významu divoká, divá - na některých mapách je dokonce  nazývána Děsná) je ve skutečnosti původ zcela jiný. Kupodivu dokazuje své slovanské kořeny mnohem jistěji než zmíněná teorie. Staroslověnské slovo "desný" (desn´љ, desnii) mělo význam "pravý". Pro staroslovanské osadníky, kteří přicházeli do kraje Hornomoravským úvalem směrem proti toku řeky Moravy, to byla prostě řeka přitékající "zprava".

​***

Literatura:

[1] Luterer.I; Šrámek,R; Majtán// Zeměpisná jména Československa, vyd. MF Praha, 1982.

[2] Kristýna Cimalová// Změny toponym Šumperského okresu po II. světové válce, bakalářská diplomová práce, Masarykova Univerzita v Brně, 2009.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Jeseníky

(mik, 11. 10. 2016 18:06)

A proč by nemohly mít Jeseníky ve svém názvu taky Slovanský základ od slova Jeseň - podzim. Čili podzimní hory. Taky je podle mě přežitek používat výraz Sudety, sice vychází z keltského základu označujícího kančí hory, ale po stěhování národů se tento výraz nepoužíval, zanesli ho sem až kolonizátoři po třicetileté válce, když osidlovali konfiskáty po protestantských vysídlencích. Ve dvacátém století pak byl pak tento výraz zneužit v rámci nacionalistické kampaně, která vyústila v Mnichov.

Re: Jeseníky

(DaMil, 14. 10. 2016 16:43)

Sudety tady jako název byly mnohem dřív než kdy přišel první SLOVANSKÝ kolonizátor. První vlna německé kolonizace na pozvání českého krále pak přišla už ve 12.-13.století.
Na nacionalistickou strunu se začalo hrát až v době Národního obrození a bohužel to byli Češi, kteří si s tím začali jako první. Že pak název Sudety zneužili němečtí náckové (přestože to nebyl název germánského původu), za to ten název nemůže. Není to první zneužití nějakého jména nebo ideje, není ani poslední a už vůbec není to největší.
Odvozenina Jeseníků od slova "jeseň" byla tuším jazykovědci rovněž studována, ale byla nakonec odmítnuta. Důvod přesně neznám, nejsem etymolog.

Jeseníky

(Dušan Masár, 11. 10. 2016 14:58)

Můj výklad vychází z teorie o výskutu většiho množství pastvin, seníků. Když je lidé potom objevovali , radostně vykřikovali, " je, seník." Spojenín slov je + seník vznik později název Jeseník.

Re: Jeseníky

(DaMil, 14. 10. 2016 16:31)

To je zajímavý výklad ;-) Jenom to pak nastoluje další otázku, kdo ty nově objevované seníky vlastně vystavěl..?